Proč jsme dnes nemocní? Bílá mouka lidstvu škodí...

„Klienti, kteří navštěvují mou poradnu, jsou lidé, kteří se snaží o zdravou stravu, jedí ovoce a zeleninu, protože mají snahu udělat něco se sebou, se svým tělem, s trávením, nebo je jejich cílem zhubnout nějaké to kilo. Mnoho lidí rovněž přichází s kožními problémy, od dospívajících, až po dospělé.
Smyslem mé práce je ukázat lidem krev pod mikroskopem, zda to, co konzumují je pro ně vhodné nebo ne, zda dokážou živiny z potravy využít pro svůj prospěch. Mým hlavním cílem je vyčistit tělo od metabolických zplodin, a proto bych Vám ráda vysvětlila to, co člověk nevidí na talíři,“ říká Ing.Eva Kocurková, diplomovaná specialistka v oboru Vědecká výživa lidí a Darkfield nutriční terapeut.

„Mí klienti jsou v šoku, když vidí, jak se jejich krev radikálně odlišuje od té zdravé, a to již i u malých dětí. Takže výmluva, že vše je způsobeno věkem na mě moc neplatí. Na následujících řádcích bych proto ráda varovala před neviditelným zabijákem – obilnými proteiny, které představují největší problém při konzumaci obilovin.“

Lepek – tichý zabiják
Lepek se totiž v našem organismu chová velmi zajímavým způsobem. Jeho trávení probíhá nejvíce v tenkém střevě za pomoci enzymu proteinázy. Při trávení dochází k uvolňování zonulinu, který rozlepuje „cementové spoje“ střevních klků a mikroklků, na nichž probíhá vstřebávání živin. Díky této reakci dochází k vyšší permeabilitě (propustnosti) střeva a do krevního oběhu se dostávají vysokohmotnostní molekuly prolaminů (lepek). Ten díky své povaze váže (lepí) v krevním oběhu k sobě další menší molekuly – např. cholesterol a vytváří v našem krevním řečišti shluky a usazeniny, které velmi často vyústí v cévní choroby (infarkt, mozková mrtvice).

Bílá mouka lidstvu škodí
Druhou část obyvatelstva tvoří ti, kteří trpí tzv. přímou intolerancí prolaminů – tedy tím, že jejich organismus nemá potřebné trávicí enzymy, nebo je neprodukuje v dostatečném množství. Díky vysoké koncentraci tohoto proteinu v bílé mouce a nadměrné konzumaci se zátěž stává zcela enormní a na lidský organismus má fatální účinky.

Mouka (nejvíce pšeničná) se tak stává díky množství konzumace a neviditelným účinkům nebezpečím číslo 1. pro lidský organismus.

Pšenice lidstvu neznámá
Jak je možné, že naše tělo reaguje tímto způsobem, když pšenici zná lidstvo tak dlouho? Odpověď je jednoduchá – nezná. Alespoň ne ve stavu, v němž dnešní druhy obilí konzumujeme. Pšenice, stejně jako žito a ostatní dominantní druhy obilovin (rýže, ječmen, oves) od počátku statického zemědělství úmyslně hybridizujeme. Lidstvo z důvodů vyšších výnosů, jednoduchosti pěstování a skladování, či vyšší odolnosti kříží druhy obilovin vzájemně mezi sebou. To sice přineslo vyšší výtěžnost z metru čtverečního, ale zároveň kulminace této změny od začátku 20. století, kdy se postupně pšenice stávala dominantou mezi obilovinami, přináší negativní zpětnou vazbu právě v podobě vzrůstající nesnášenlivosti molekulárního složení novodobé pšenice.

Proč jsme dnes nemocní?
Abychom pochopili, proč je dnes tolik nemocí, musíme vycházet ze základního stavebního kamene, kterým je zemědělství. Náhodné zemědělství (spíše sběračství v době před 10 tisíci lety) bylo založeno na volně rostoucích obilovinách (ječmen, oves) a pesudoobilovinách (čirok, druhy laskavce, semenaté traviny). V dobách raného zemědělství lidstvo rovněž používalo převážně odlišné plodiny, zejména proso, pohanku, ječmen, oves nebo předchůdce dnešní pšenice – kamut, či špaldu. Dominance použití se lišila dle zeměpisné lokality (střední východ – oves, ječmen, sever Ameriky – kukuřice, jižní Amerika – merlík, apod.) Dnešní druh pšenice je tak pro lidstvo molekulárně neznámou látkou. Proto náš imunitní systém programovaný genofondem našich předků vyhodnocuje hybridizované druhy obilovin jako cizorodé. Vzhledem k tomu, že tvoří dominantu našeho civilizovaného jídelníčku, nastává skutečně kritická situace, která je o to horší, že chybí plošné měření a vyhodnocování dopadů na lidské zdraví.

CHLÉB TMAVÝ BEZ LEPKU - (nová verze receptu Doves Farm)
Z jednoho kilového balení upečete 3 bochníčky (cca 580g/bochník)

Při pečení v DOMÁCÍ PEKÁRNĚ:
Ingredience:
270g DF chlebové směsi tmavé bez lepku, 310ml vlažného mléka (lze použít i vodu), 1 vejce, 1 kypřící prášek, 1 sušené droždí, 1 lžička octa, 1/2 lžičky soli, 1 lžička cukru, 2 lžíce oleje

POSTUP
Do misky dáme mléko, ocet, olej a vejce. Směs nalijeme do pekárny. Přidáme mouku, sůl, cukr a kypřící prášek. Navrch nasypeme droždí. Těsto je tekuté, tato mouka velmi saje.
Spustíme pekárnu na rychlý (cca 80 minut) chlebový program. Po pár minutách míchání otevřeme pekárnu a umělou škrabkou setřeme stěny pekárny. Po skončení míchání vyndáme míchací hák. Pokračujeme v pečení na normální chlebový program. (My jsme použili rychlý program cca 80 minut).

CHLÉB TMAVÝ BEZ LEPKU - (nová verze pro vláčný chléb)
Z jednoho kilového balení upečete 3 bochníčky (cca 580g/bochník)

Při pečení v KLASICKÉ TROUBĚ:
Ingredience:
270g DF chlebové směsi tmavé bez lepku, 340ml mléka (lze použít i vodu), 1 vejce, 1 kypřící prášek, 1 sušené droždí, 1 lžička octa, 1/2 lžičky soli, 1 lžička cukru, 2 lžíce oleje

POSTUP
Suché suroviny smícháme dohromady, přidáme vejce. Přimícháme olej, ocet a pak postupně přidáváme mléko (nebo vodu, lze dát i část vody a část mléka).
Vypracujeme do tekuté konzistence. Nebuďte překvapeni, těsto bude velmi tekuté, tato mouka je velmi savá. Těsto nalijeme do vymazané nebo pečícím papírem vyložené formy.
Těsto necháme 20 minut stát v pokojové teplotě. Předehřejeme troubu na 200 stupňů. Pro zvlhčení dáme do trouby hrnek s vodou. Vložíme chléb do předehřáté trouby. Na prvních 20 minut pečení je dobré chléb přikrýt pečícím papírem. Po 15 až 20 minutách stáhneme na 190 stupňů.
Celková doba pečení zhruba 50 až 55 minut.

Nebojte se začít zdravě
Jak zní mé doporučení? Určitě analýza přes Darkfield mikroskopii a konzultace s odborníkem, který problematice skutečně rozumí, s čím a jak začít. Ano, je to proces vyžadující změnu, odvahu, sílu, ale já Vás na této cestě budu ráda doprovázet. Pokud se obáváte, jak bezlepková strava chutná, vřele doporučuji Doves farm, kde kromě potravin najdete i recepty, které určitě budou chutnat nejen dospělým, ale i dětem.“ uzavírá Ing. Eva Kocurková.

Více informací o přední nutriční terapeutce Darkfield, diplomovaná specialistce v oboru Vědecká výživa lidí a zdravé výživě se dočtete na stránkách www.azvyziva.eu a www.vedeckavyziva.cz.

Autorem článku: Ing. Eva Kocurková