Hrozí nedostatek veřejných peněz ve zdravotnictví. Zdravotnické firmy by se měly naučit hospodařit.

V anketě ČTK se na tom shodli odborníci, kteří se tématu dlouhodobě věnují, a zástupci odborných komor. Zmíněné změny by přinesly trojí efekt – zamezení mrhání veřejnými zdroji ve zdravotnictví, lepší péči pro pojištěnce a také stabilnější podmínky pro dodavatele nemocnic. Veřejné nemocnice jsou velmi stabilním partnerem ve smyslu toho, že se dodavatel nemusí obávat, že nedostane zaplaceno. Horší už je to s otázkou, kdy dostane zaplaceno. Proplácení faktur má často nastavené velmi dlouhé lhůty, někdy dokonce ne v řádu měsíců, ale let.

Systémová změna v českém zdravotnictví? Nastartovat ji zvládne jedině katastrofa typu covid

Ve chvíli, kdy je všeho dostatek, vše funguje, není důvod na změny spěchat. Je to stejné jako s osobními financemi. Dokud člověk peníze má, tak je častokrát neřeší. Řešit je začne teprve ve chvíli, kdy dojdou. A to je přesně příběh českého zdravotnictví, které si alespoň problém uvědomuje a hledá řešení před tím, než bude pozdě.

Podle prezidenta České stomatologické komory Romana Šmuclera se schyluje k vyčerpání rezerv zdravotních pojišťoven. Upozorňuje, že paralelně s tím bude docházet k ukončení čerpání mnoha fondů z EU a také podotýká, že stát má navíc po covidu obrovské dluhy. „Nic bych nevymýšlel, přijal bych vícezdrojový systém Německa nebo Rakouska,“ sdělil ČTK.

„Nedostatek peněz bude v důsledku hlavním hybatelem změn ve fungování našeho zdravotnictví,“ domnívá se Pavel Vepřek, který působí jako nezávislý konzultant a je autorem publikace Zdravotnictví 2.0. Byl ředitelem Fakultní nemocnice v Motole a poradcem ministra zdravotnictví Leoše Hegera. Klíčové podle něj bude umožnit vstup soukromých peněz do zdravotnictví a současně vymezit, na jakou konkrétní péči má mít občan ze základního pojištění nárok.

Covidový rok byl pro finance ve zdravotnictví paradoxně rokem hojnosti. Co ale bude dál?

Do systému veřejného zdravotního pojištění bylo v roce 2020 nad původní rámec investováno 20 miliard korun, letos se jednalo o 50 miliard. Během dvou let se tím měsíční platba za státní pojištěnce (nezaměstnané, děti a seniory) zvedla téměř o tři čtvrtiny.

Podle Tomáše Doležala z platformy Otevřené zdravotnictví jde o opatření, které by mělo zajistit stabilitu aspoň na dva následující roky. Vepřek ale očekává, že se to zdravotnímu systému vrátí – a to i s úroky. Vyjádřil obavu, že deficit zdravotního pojištění nezmizí, aktuální odhady vyčíslují deficit až na desítky miliard ročně. A bez pandemie je možné, že nebude politická vůle tento deficit uměle narovnávat průběžným zvyšováním plateb za státní pojištěnce.

Řešení? Vytvořit zdravé tržní prostředí, kde si pojišťovny budou vzájemně konkurovat

Jako základní řešení Vepřek vidí vytvoření prostředí, kde si budou pojišťovny moci reálně konkurovat. Stát by v takovém případě jen definoval nárok pojištěnce a stanovil základní sazbu pojistného. Také by kontroloval finanční zdraví pojišťoven a dostupnost péče.

Role občanů jako zákazníků pojišťoven i zdravotnických zařízení by podle něj měla být posílena zavedením dvousložkového pojistného, které umožní konkurenci možností připojištění nad rámec svého nároku, a ekonomickou motivací k odpovědnému chování, tedy regulačními poplatky. „Je možné, že očekávané rozhodnutí Ústavního soudu o návrhu na zrušení souboru právních předpisů upravujících organizaci a financování zdravotnictví přijde dřív, než nás deficit ve zdravotnictví donutí k akci,“ dodal Vepřek.

Zdravé konkurenční prostředí by pomohlo všem, kteří na chodu českého zdravotnictví participují. Pojišťovny by musely začít fungovat jako klasické firmy a mít ve financích pořádek tak, aby byly schopné platit nemocnicím včas to, co slíbily. Nemocnice by zase dokázaly platit svým dodavatelům v příznivějších lhůtách. To by mohlo v konečném důsledku přispět i k větší diverzitě dodavatelů na trhu. Aktuálně si může málokterá z firem, která dodává do zdravotnictví, dovolit jít do kooperace s veřejným sektorem – na to musí mít velký obrat a skvěle stabilizovaný cash flow – na peníze vázané ve vydané faktuře může čekat i rok a déle. Pokud by byly lhůty kratší, mohly by si nemocnice vybírat – do okruhu uchazečů by se tak mohly zařadit i menší firmy, které nabízejí jiný sortiment než ty, které mají na českém trhu monopol.

Velkým zavedeným firmám by promptnější fakturace (a tím pádem uvolněný kapitál) zase umožnila vyvíjet další produkty a zdravotnické pomůcky, a v konečném důsledku opět nabídnout pojištěnci něco navíc.

TIP: chcete se připravit na krizi ve zdravotnictví? Chcete mít scénář pro situaci, kdy se nemocnice zpozdí s proplacením faktury? Nebo chcete dodávat do veřejného sektoru, ale máte obavy, zda to zvládnete z hlediska cash flow? Zjistěte, zda vám nemůže pomoci Cashbot – služba, která nabízí podnikatelům pomoc jak ve financování faktur vydaných či přijatých, tak i ve formě neúčelového úvěru s penězi do 30 minut nebo zdarma. Vše navíc vyřídíte online během pár minut a s dokumenty, které máte běžně k dispozici. A na rozdíl od banky nemusíte nikam chodit a nic složitě zařizovat.

Zdroj foto: Pixbay.com