Detoxikace – očista lidské paměti

Jistě jste si někdy kladli otázku, proč si nemůžete určitou věc zapamatovat, zatímco jiným to jde velmi snadno. A proč se někdo dobře učí cizím jazykům, ale vám to dělá potíže a stále začínáte od začátku. Také vám někdy dělá problém vzpomenout si na vhodné slovo? Ptáte se, proč je někdo vynikajícím kuchařem a dokáže zajímavě dochutit pokrmy, zatímco jiný jídlo obvykle překoření nebo přesolí?

Nejkomplexnější odpovědí na tyto a další otázky může poskytnout systém pětice orgánů, tak jak ho znali vyznavači tradiční čínské medicíny, neboli systém čínského pentagramu.
Starověcí čínští mudrci byli přesvědčeni, že každá poznatelná věc může podle určitých kritérií náležet do jedné z pěti tříd. Do nich lze zařadit i orgány lidského těla. S těmito orgány se pojí chutě, které člověk prožívá, nebo je nemá v rovnováze. Dále barvy, všechny emoce i všechny druhy paměti, jimiž člověk disponuje.

S čím souvisejí naše emoce
Do systému pětice lidských orgánů patří podle tradiční čínské medicíny srdce, slezina, plíce, ledviny a játra. V nich je tedy třeba hledat a nalézat prvopočátek všech konkrétních emocí.
Se srdcem se pojí emoce radosti, pocit vítězství a spokojenosti.
Se slezinou souvisí poutání pozornosti, kdy prvotní zájem o nějakou osobu či věc se změní ve vnitřní monolog. Člověk pak neustále probírá a analyzuje jednotlivé aspekty svého zájmu a jeho ústřední emocí se stává starost.
Plíce jsou zase odpovědné za vůli, za to, zda se člověku chce nebo nechce něco udělat. Souvisí s emocí smutku, lítostí, pocitu viny a vlastní nedokonalosti. Prohloubení těchto emocí může přerůst až v depresi.
Ledviny se podílejí na emoci úzkosti a strachu, v mírnější formě na obavách či pocitu nejistoty.
K játrům se řadí agresivita, akčnost, kritičnost ve vztahu k jiným lidem a lze sem zahrnout i takové emoce, jako je žárlivost nebo závist.

Smyslové vnímání Okolní svět poznáváme orgány smyslů, jsou jakousi vstupní branou do lidské mysli. A také ony souvisejí se základním pentagramem tradiční čínské medicíny.
Ke slezině patří smysl chuti a smysl hmatu, tzn. schopnost poznávat a pamatovat si hmatové vjemy. Člověk s toxiny (zátěží) ve slezině nebo v orgánech, které podle pentagramu ke slezině patří, bude mít s největší pravděpodobností určité netypické dispozice k vnímání chuti nebo její dostatečnosti.
K plicím se řadí čich. To proto, že do okruhu orgánů plic patří maxilární dutiny, v nichž jsou na malé plošce uloženy čichové receptory, které jsou geneticky kódovány a předávají informaci do tzv. čichového mozku. Kdo má toxiny v okruhu plic, což je velmi časté, vnímá vůně pravděpodobně s jinou intenzitou, zpravidla nižší. Přitom je čichová informace evolučně nesmírně důležitá, má instinktivní povahu.
Když se řekne „cítím, že by se ta situace měla tak a tak řešit“, pak právě ve slově „cítím“ je vyjádřeno to instinktivní. Rozumem sice nevíme, jak by se to mělo řešit, ale instinktem, tzv. čichovou informací, cítíme, jak je to správně. Čichová informace je nesmírně důležitá ve zvířecí říši. Zvířata mají čich mnohem vyvinutější než člověk, který tuto schopnost evolucí částečně ztratil. Avšak například při vyhledávání partnerů je velmi důležité, jak si sobě lidé vzájemně voní, což má také vliv na trvalost jejich vztahu. Podle vůní a pachových stop lze rovněž poznat, jakou emoci člověk právě prožívá, například úzkost nebo strach. Vyčištěním okruhu orgánu plic dosáhneme výraznějšího vnímání vůní a zlepšení schopnosti jednotlivé vůně si pamatovat. Toto ocení zejména sommelieři.
Dalším důležitým smyslem je sluch, který se řadí k ledvinám a ostatním orgánům, spadajícím pod ledviny. Nejde pouze o schopnost slyšet, ale zejména o schopnost rozumět akustické informaci, rozpoznávat jednotlivá slova a koncentrovat se na ně. To souvisí s dobrým zapamatováním si daných slov a pojmů, tedy jejich zapsáním do paměti, aby v budoucnu mohly být vzpomenuty.
Člověk ustrašený a s ledvinovými problémy bude mít daleko menší schopnost se učit cizím jazykům, bude se při výkladu třikrát ptát na to samé a jeho myšlení bude pomalejší.
Játra souvisí s vizuální informací, tedy s orgánem očí, a se vstupem a zpracováním zrakové informace do mozku. Vzhledem k tomu, že zrakem přijímáme nejvíce informací, je stav jater pro vnímání reality okolního světa velmi důležitý.
Pokud si lidskou paměť a lidskou mysl představíme jako hard disk počítače, pak vstupy do něj z okolního světa představují právě vyjmenované čtyři smysly a čtyři orgány. Poslední orgán z pětice, tedy srdce, pak představuje výstup z počítače. Se srdcem souvisí řeč člověka, schopnost vyjádřit své myšlenky a sdílet je s okolním světem. Patří sem schopnost soustředit se na slovo, projevit své emoce na veřejnosti a zapojit je do slovního projevu. Věnovat se každému druhu paměti je ovšem nad rámec tohoto článku.

Rozumět mluvenému slovu
Řekne-li se detoxikace paměti, tak první, co zřejmě mnohým vytane na mysli, bude očista paměti akustické, sluchové. Tedy paměti, kterou se učíme cizí jazyky a nové pojmy. Uvedli jsme již, že schopnost rozumět mluvenému slovu a současně si je i zapamatovat, souvisí s okruhem orgánů ledvin. Kromě samotných ledvin do něj náleží močový měchýř jako orgán tzv. podřízený, močová trubice, vnitřní pohlavní orgány (ženy i muže) a především celý kosterní systém. Patří sem i kosterní aparát středního ucha, tj. kladívko, třmínek kovadlinka. Jejich bezchybná funkce je důležitá pro přenos akustického signálu do vnitřního ucha, kde je signál frekvenčně analyzován a přenášen do mozkových struktur.
Chceme-li tedy zlepšit schopnost zapamatovat si slovo, je třeba se zabývat toxiny tzv. ledvinovými. Tedy toxiny, které se objevuji na vyjmenovaných tkáních, nebo jimi nepřetržitě probíhají a kumulují se.

Ledvinové toxiny
Které toxiny to mohou být? Především jsou to tzv. infekční ložiska. Vznikají po prodělaných onemocněních (např. zánětu močového měchýře nebo ledvin), kdy infekce v organismu nebyly zcela zlikvidovány a tzv. se zapouzdřily, nebo se jiným způsobem skryly před působením imunitního systému a vytvořily tak latentní (spící) ložisko. Takové ložisko plodí většinou tzv. mikrobiální toxiny, které uvolňuje vně svého většinou chemického obalu, a způsobuje tak poškození organismu. Nervový systém bývá na tyto mikrobiální toxiny citlivý, a proto člověk s takovým infekčním ložiskem může mít neidentifikovatelné bolesti, u nichž klasická medicína není schopna rozpoznat příčinu. Metoda C.I.C. se zabývá tím, jak z těla tato ložiska odstranit. Úspěchy při jejich likvidaci z ní dělá ojedinělou metodu, neboť nabízí jakýsi nadstandard. Tedy to, co ve svém důsledku klasická medicína neumí řešit, neboť skrytá infekční ložiska odolávají i působení antibiotik.
Dalším známým a v populaci značně rozšířeným toxinem je olovo, které je běžně přítomné v přírodě, ve stopovém množství i v potravinách. Olovo se v 99 % ukládá do kostí, protože má velmi podobné chemické vlastnosti jako vápník. To znamená, že vytlačuje vápník z jeho vazeb a dostává se do kostí jako součást kostního minerálu. Kritický věk pro ukládání vápníku, a tedy i vstřebávání olova, je období prenatální a období dospívání – až do doby, kdy se epifýza kostí ukončí a kostra již dále nenabírá na objemu.
Je prokázáno, že děti, které mají v kostech menší obsah olova, budou mít větší IQ právě pro rychlost, se kterou zpracovávají při testu IQ zadané abstraktní úlohy. Čím více olova v organismu, tím je člověk pomalejší, „kostnatější“, úzkostnější a ztrácí bystrost. Metoda C.I.C. spočívá v tom, že se vybudí imunitní systém do imunitní odpovědi na antigeny. A to nejen na výše zmíněné toxiny, ale i na řadu jiných toxinů/antigenů. Detoxikací se paměť člověku určitě nezmění hned. Když ale bude trpělivější, tak za několik měsíců může zcela zřetelně pocítit účinky očisty orgánů, které s pamětí souvisejí. Po několika letech to může být proměna zcela zásadní, až neuvěřitelná.

Ing. Vladimír Jelínek www.joalis.cz