Plísně v těle

Lidský organismus je odjakživa hostitelem pro mnoho parazitů, zvláště mikrobiálních. Odhaduje se, že 40 až 75% obyvatelstva na zemi v sobě nosí většího parazita, kterého můžeme snadno najít, pokud ho budeme hledat. Mezi parazity patří bakterie, kvasinky, plísně, viry, červy a hlísty. Většina lidí v sobě nosí minimálně jednoho z těchto parazitů, kvasinky máme všichni. U většiny z nás můžeme najít až 30 různých druhů plísní, kvasinky máme v ústech, kde pomáhají trávit cukr a škrob.

Plísně jsou houby, které jsou součástí živé přírody už milióny let. Plísně zahrnují všechny druhy mikroskopických hub, které rostou v podobě mnohobuněčných vláken, tzv. hyphae. V kontrastu, mikroskopické houby, které rostou jako jediné buňky se nazývají droždí. Propojená síť těchto tubulárních větvení hyphae má více geneticky identických jader a je považováno za jediný organismus, který se označuje jako kolonie nebo za více technických podmínek jedno podhoubí.

Plísně netvoří zvláštní taxonomické a fylogenetické skupiny. Ačkoli některé plísně způsobují nemoci nebo kažení potraviny, jiné jsou užitečné pro jejich roli v biodegradaci nebo při výrobě různých potravin, nápojů, antibiotik a enzymů. Všeobecně však platí, že plísně lidskému organismu škodí.

Plísně se vyskytují v nejrůznějším prostředí v podobě barevných nárostů mycelia. Nárosty mají různou barvu podle druhu plísně – bílou, krémovou, žlutou, zelenou, modrou, šedou či černou. Barva mycelia je způsobena pigmenty, které zbarvují i výtrusy - spory.
Mezi nejčastější plísně, se kterými se setkáváme patří Cladosporium, Penicillium, Altrnaria, Aspergillus a Stachybotrys chartarum někdy nazývaný jako černá plíseň, která je zeleno-černé barvy a můžeme ji nalézt v interiéru. Stachybortrys roste v domácím prostředí na různých povrchách, které mají vysoký obsah celulózy - dřevo, dřevovláknitá deska, sádrové desky, papír, prach atd.

Spory plísní jsou velmi odolné, dokáží cestovat přes venkovní i vnitřní vzduch. Pokud spory přistanou na vlhkém povrchu, mají ideální prostředí pro své množení. Člověk, u kterého se přemnoží a rozšíří kvasinka Candida Albicans do celého těla, trpí únavou, podrážděním, apatií, svěděním či opakovanými infekcemi. Problémem dnešní doby je rafinovaný cukr, který slouží jako potrava pro Candidu. Tělo nemůže využít rafinovaný cukr jako zdroj energie, dokud se nerozštěpí na jednoduché cukry, oproti tomu fruktóza a glukóza z ovoce pomáhá tělu vylučovat Candidu, má silné antioxidační a adstringentní účinky. Díky nim se tělo dokáže zbavovat lymfatických usazenin, což je velmi důležité, protože právě tyto usazeniny jsou domovem drobných parazitů.

Mezi nejčastěji vyskytující se plísně v lidském organismu patří Candida Albicans, která je uložena v lymfatickém systému a trávicím ústrojí, dále kvasinky, které jsou uložené v celém těle, plísně na kůži a houby, uložené opět v lymfatickém systému, pod nehty, v trávicím ústrojí atd. (seřazeno podle velikosti od největší po nejmenší parazity).

Plísní se člověk zbavuje velmi těžko, často recidivují a odstranění plísní z těla může trvat měsíce, ale i roky. Nemáme k dispozici žádné látky, které přímo ničí plísně, proto je velmi důležité v těle udržovat přirozené prostředí, které si dokáže s plísněmi poradit samo. Na ničení plísní se podílí samotný imunitní systém svojí běžnou činností , především pohlcováním částic plísňového onemocnění tzv. fagocytózou.

Pokud chceme naše tělo důkladně očistit od plísní, musíme se zaměřit i na odstranění nežádoucích látek jako jsou zbytky léků - antibiotika, kortikoidy, chemoterapeutika. Také z těla musíme odstranit radioaktivní a chemickou zátěž a těžké kovy. Následným krokem je upravení metabolismu a výrazné omezení přijmu rafinovaných cukrů. Pouze čistá tkáň je odolná schopná se bránit plísním.

Jaké zdravotní potíže mohou plísně v těle vyvolat?

Plísně patří k významným alergenům a u citlivých jedinců mohou způsobit onemocnění kůže či jiné život ohrožující nemoci u lidí s velmi oslabenou imunitou.

Mykoalergózy - vyskytují se tam, kde je vysoký obsah plísňových spor a mykotoxinů v ovzduší . Způsobují onemocnění dýchacího ústrojí - průduškové astma, alergickou rýmu, bolesti hlavy, pálení očí. K nejčastějším alergenům patří druhy Alternaria, Cladosporium, Botrytis, Aspergillus, Penicillium a Mucor. Účinnou obranou je dostatečné větrání a užívání vhodných čistících prostředků.

Mykotoxikózy - jsou závažná onemocnění způsobená mykotoxiny, které plísně vylučují. Zhruba 50 mykotoxinů má přímou souvislost s onemocněním člověka a zvířat. Nebezpečné jsou zejména imunosupresivní (snížení obranyschopnosti organismu a náchylnost k řadě onemocnění) a karcinogenní účinky. Mykotoxikózy jsou známy již z dob starověku . Tehdy bylo popisováno mnoho otrav způsobených námelem a jeho alkaloidy . Známé jsou Aflatoxiny Bl a B2 produkované druhy Aspergillus flavus a Aspergillus parasiticus nebo Patulin produkovaný druhy Penicillium patulum, Penicillium expansum, Penicillium cyclopium a některými druhy rodu Aspergillus.

Co to jsou vlastně mykotoxiny?

Mykotoxiny jsou jedovaté látky, které se objevují všude tam, kde je výskyt plísní. Jedná se o toxické sekundární metabolity, které vyvolávají různé toxické syndromy mykotoxikózy a to pozřením, inhalací, nebo přímo při kontaktu s kůží. Jejich působení závisí na typu toxinu a na délce kontaktu, na věku člověka a jeho kondici. Cílovými orgány napadení jsou buňky jater, ledvin, plic, nervů, endokrinních žláz a imunitního systému. Mykotoxiny mohou mít mutagenní, teratogenní, karcinogenní a estrogenní efekt a mohou vyvolat akutní toxickou reakci. Jsou velmi škodlivé pro člověka i zvířata. Usazují se na potravinách, krmivech pro zvířata, lidech a jejich domácích mazlíčcích. Množení mykotoxinů je závislé na několika faktorech - teplota, vlhkost, typ substrátu atd. a nevýhodou je jejich stabilita , převážně termostabilita. Mají závažné karcinogenní účinky u lidí, tzv. Alfatoxin.

Jak se můžeme proti napadení a přemnožení plísní bránit, či se jich zbavit?

Pokud jste se dočetli až sem, jistě máte v hlavě spoustu otázek, jak se těchto plísní zbavit a to, co nejrychleji a nejúčinněji. Nejdůležitějším naším krokem by mělo být zastavení užívání širokospektrálních antibiotik, kortikoidů a hormonální antikoncepce. Dále je nutné změnit svůj dosavadní životní styl a zaměřit se na to co jíme. Pro začátek nám postačí držet se 5-ti zásadních pravidel a vyhýbat se: cukru, bílé mouce, mléčným výrobkům, ztuženým rafinovaným tukům a loupané rýži.

Dalším náš krok by měl směřovat k vyloučení konzumace umělých barviv, dochucovačů a konzervantů ( glutaman sodný, kyselina benzoová a citrónová).

Třetím krokem bychom měli podstoupit detoxikační program a podpořit regenerační schopnosti organismu. Základem dobré imunity jsou naše střeva, pokud se v nich již usídlily houby a plísně, musíme vytvořit zpět symbiotické prostředí pro zdravé bakterie. Houby a plísně se dokáží velmi rychle množit a pokud se nám v těle přemnoží nejčastější kvasinka Candida, je potřeba ji hlídat a v tom nám mohou pomoci laktobacily. Základem je očistit střeva od hnilobných procesů a až pak můžeme nasadit laktobacily v podobě potravinových doplňků. Při výběru potravinového doplňku je důležité dbát na mikrozapouzdření zdravých bakterií, jelikož laktobacily jsou velmi citlivé bakterie . Nakupováním zdravých jogurtů našim střevům moc nepomůžeme a to z toho důvodu, že agresivní žaludeční šťávy tyto bakterie usmrtí a do střev se jich dostavá opravdu v minimálním ne-li v žádném množství těchto živých bakterií. Tímto narážíme na potravinářské lobby, které stojí za mléčným průmyslem a často budeme narážet na protichůdné názory různých odborníků.

Pokud před nasazením laktobacilů vynecháme důkladnou očistu střev, kdy jsou stěny střev zaneseny nestrávenými zbytky jídla, hnijícími zbytky masa, nestrávenou tuhou vrstvou kaseinu z kravského mléka, nebude mít nasazení laktobacilů žádný efekt, protože se tyto bakterie nebudou mít kde uchytit a tím se nevytvoří podmínky pro kolonizaci.

Podpůrné prostředky při odstraňování plísní z těla

• Strava bohatá na vlákninu ( ovoce, zelenina, celozrnné obiloviny), ředkvičky,

• Doplňky stravy: extrakt z grepových jader, kapsle s Tea Tree Oil, kolonoidní stříbro (pozor, ničí i zdravé bakterie, proto neužívat tento doplněk stravy dlouhodobě max. 2 dny po sobě), mrtvá voda - (upravená elektrolýzou), Goji,

• Bylinky: aloe vera, česnek, lichořeřišnice, Karbinec, levandule, echinancea, cirvár kořen, gotukola, lapacho, noni, vilcacora, tymián, oregáno, řebříček, měsíček, kontryhel, přeslička, zlatobýl, jitrocel, řepík, mateřídouška, vrbovka, heřmánek atd.

Na závěr si musíme uvědomit, že plísně se nacházejí všude kolem nás a jsou nejrozšířenějším mikroorganismem na světě. Musíme vědět, že nejde o setkání s nimi, protože se s nimi budeme setkávat neustále, ale důležité je vědět, že je to záležitost našeho imunitního systému a kvality tkání v lidském těle.

Pouze čistá tkáň je odolná proti plísňovým infekcím. Náš organismus je hostitelem pro velmi mnoho mikroorganismů, jež s námi existují v symbióze a nacházejí se předevšim na kůži a sliznicích. Největší jejich výskyt je v zažívacím traktu. Jednotlivé tkáně se starají o výživu mikroorganismů a ty se nám odvděčují tím, že nás chrání před průnikem jiných patogenních mikrobů a vytvářejí přijatelné pH. Užíváním chemických léků narušujeme bariéru, která má za úkol nás chránit před průnikem škodlivých látek, bakterií, virů, plísní atd.

Michaela Baumanová

Zdroj foto: ISIFA