Den pacientů IBD

Chronickým onemocněním trávicího traktu v současnosti trpí až 40 000 lidí a počet se stále zvyšuje. Nárůst populace pacientů s onemocnění IBD je v dnešní době zaznamenán nejen v České republice, ale po celé Evropě.

Dne dvacátého pátého května proběhla v pražském parku Ladronka akce pacientů trpících idiopatickými střevními záněty. Mezi tyto záněty patří Crohnova choroba a Ulcerózní kolitida. Akci pořádalo sdružení „Pacienti IBD“, které mimo jiné pořádá i informační semináře, na které může přijít každý, kdo se na oficiálních stránkách zaregistruje.

Z tohoto důvodu jsem již upozornila na tuto problematiku v jednom z předešlých článků. Rozhodla jsem se, že akci podpořím, a vyrazila jsem s kamarádkou, která touto chorobou trpí stejně jako já sama. Když mi poslala pozvánku na email, nevěděla jsem, zda se mám smát, nebo ne.

Na letáčku nabádali všechny návštěvníky, ať s sebou na akci přinesou ruličky od toaletního papíru. Nejprve jsem si myslela, že to je vtip, ale nebyl.

Zdálo se mi zvláštní, upozorňovat na tuto nemoc právě tímto způsobem. Na akci se navlékali ruličky toaletního papíru na šňůru a vytvořil se z toho dlouhý had. Tato atrakce měla symbolizovat problémy, kterými pacienti trpí. Na jednu stranu mi přišlo srozumitelné, že organizátoři chtějí na problematiku těchto nemocí upozorňovat právě těmito proprietami. Způsob uvedení se mi však zdál nepříliš šťastný. Jelikož sama tímto onemocněním také trpím, vím, že člověk se tím zrovna nechlubí. Bála jsem se, že každý, kdo projde kolem a uvidí partu lidí, jak natahuje toaleťáky na šňůru, bude zděšen. Vsadím se, že polovina lidí, která to viděla, si zcela jistě myslí, že to nemáme v hlavě v pořádku.  Přeci jen tento problém vycházející z naší nemoci se každý snaží schovat. Proč ho tedy ukazovat takto okatě na veřejnosti? Zažila jsem i situaci, kdy člověk po obeznámení s mou nemocí reagoval zcela jinak, než se očekávalo. Začal se smát. Zjevně mu přišlo, že život plný neustálého hledání toalet je velice vtipný.

Celá akce se nesla ve velice přátelském duchu a můžu sama za sebe říct, že účasti nelituji. Jsem ráda, že je tu někdo, kdo se rozhodl na toto onemocnění upozornit. Ačkoliv většina populace ví, o co se jedná, přeci jen je dobré vysvětlit, s jakými potížemi se pacienti musí potýkat.