Nemoc, která není vidět - Crohnova choroba

Tento článek jsem se rozhodla věnovat všem lidem, kteří tímto závažným onemocněním trpí. Název článku hovoří za vše. Nemoc na vás nikdo nepozná, není totiž vidět, proto si většina lidí ani neuvědomuje, jak těžké chvíle pacienti občas musí zažívat. Vzhledem k tomu, že mám v okruhu svých přátel člověka, který je takto nemocný, tak vím, že život pro něj občas není snadný.

Crohnova choroba se řadí mezi civilizační onemocnění, které je dnes velmi rozšířené. Co však tato nemoc obnáší, a jak se s ní žije?

Tato nemoc je definována jako chronické zánětlivé onemocnění, které se může projevit v jakékoli části trávicího ústrojí, nejčastěji však v oblasti spojení tenkého a tlustého střeva.  Hlavní symptomy jsou bolesti v podbřišku, hubnutí, únava, zvýšená teplota a průjmy.  Přestože příčina Crohnovy nemoci není známa, všeobecně se usuzuje, že se jedná o nemoc autoimunního charakteru. Nemoc byla pojmenována podle gastroenterologa Burrilla Bernarda Crohna.

Tolik k popisu nemoci, pojďme si nyní přiblížit život pacienta. Mojí kamarádce Lídě přišli na nemoc jen pár měsíců před maturitou. Byla pobledlá, stále vyčerpaná, a až nezdravě hubená. Přičítali jsme to stresu, přeci jen byla studentkou posledního ročníku gymnázia, který rozhodně nebyl snadný. Její štíhlosti jsme také nevěnovali příliš pozornosti, ačkoliv byli dny, kdy toho opravdu mnoho nesnědla. Věděli jsme, že se často necítí dobře, ale nikoho z nás, jejích spolužáků a kamarádů, by nikdy nenapadlo, že může být nemocná. Takhle to šlo pár měsíců až do jednoho podzimního rána, kdy nepřišla do školy. Nedalo mi to a stavila jsem se za ní. Lída vypadala opravdu příšerně, byla zelená a vychrtlá, už jsem se ani nedivila, že ji někteří lidé z našeho ročníku považovali za anorektičku. Řekla mi, že byla v nemocnici na vyšetření, a že má pravděpodobně Crohnovu chorobu, kterou může potvrdit jedině kolonoskopie. Takhle se tehdy rozjel kolotoč vyšetření, doktorů, nemocnic a léků, který se doteď točit nepřestal.

„ Nejtěžší byly první dva roky. Nemohla jsem si na to zvyknout. Hodně mi vadilo, že nemám tolik fyzické síly jako dřív, často mě to totiž začne bolet. Ačkoliv beru léky a vše by mělo být v pořádku, není to tak. První problém začal hned po nasazení prvního léku – Pentasy. Po pár týdnech užívání jsem zjistila, že mi není dobře a na kůži mi naskakují hrůzostrašné fleky. Tušila jsem, že něco není v pořádku, a že budu nejspíš na léky alergická. Dostala jsem tedy jiné léky – kortikoidy. Kortikoidy jsem brala velmi dlouhou dobu. Byla jsem stále oteklá a tlustá. Co však bylo nejhorší, byla jsem pořád vzteklá. Někde jsem se dočetla, že by mé změny nálad mohly souviset právě s těmito léky. Šla jsem tedy ke svému gastroenterologovi, který mi léky vysadil a nasadil imunosupresiva, která beru doteď. O vyšetřeních, která jsem zažila, snad ani vyprávět nebudu. Bylo to hrozné. S Crohnovou chorobou jde také ruku v ruce onemocnění očí, takže každé tři měsíce chodím na vyšetření. Navíc se mi na nohách a rukách začaly dělat veliké modřiny, které jsem dosud neměla. Šla jsem tedy na hematologii, kde mi zjistili, že se mi špatně sráží krev. Navíc se mi začala projevovat chudokrevnost, na což mi přišel praktický lékař, když jsem si často stěžovala, že jsem pořád unavená. Dvakrát měsíčně chodím k různým doktorům, před návštěvou si vždy musím skočit na odběr krve. Jsem prostě stálým návštěvníkem pracovišť na odběr krve. Občas je pro mě velice náročná i moje práce.“

Příběh Lídy nám přiblížil strasti této choroby. Pokud tedy někoho takto nemocného ve svém okolí máte, buďte k němu shovívaví. Nikdy nevíte, vždyť něco podobného může potkat i vás.